Športový rodič!

len 1% hráčov nadmerne angažovaných rodičov dosiahne vrcholovú výkonosť. Avšak  je 92% šanca, že dieťa skončí so športom ak má vedľa seba takého rodiča.

Pan RnDr.Novák (jméno je změněno, akademický titul nikoli) je muž ve svém oboru velmi úspěšný a uznávaný. Do nedávné doby byla hlavním smyslem jeho života jeho vysoce odborná práce.

Před čtyřmi lety přivedl do naší tenisové školičky svého sedmiletého syna. Z prvního rozhovoru vyplynulo, že mu nejde o to, aby se jeho syn stal špičkovým tenistou, nýbrž o to aby měl smysluplnou náplň volného času. Že on sám je rekreačním tenistou, že ale tenisu příliš nerozumí, proto nechce svého syna této hře učit sám. Svěřuje ho tedy do rukou odborníků.

Syn pana RnDr. Nováka absolvoval roční tréninkový cyklus v tenisové škole. Ukázalo se, že patří k relativně šikovným dětem, proto byl zařazen do minitenisového družstva. Pan RnDr. Novák nebyl příliš nadšen, že jeho syn musí, místo sobotního rodinného výletu, jet se svým družstvem do nedaleké vesnice na tenisové utkání, ale na druhou stranu měl radost z pokroků, které jeho syn v tenise dělá.

Po dalším roce se dostavily další tenisové úspěchy. Syn pana RnDr. Nováka obsadil, jako osmiletý, třetí místo na turnaji dětí do 9-ti let. Pan RnDr. Novák sdílel radost svého syna a nechal se jím přemluvit k absolvování dalších turnajů. S trenéry byl konzultován výběr těchto turnajů i příprava na ně. Chlapec začal více trénovat a dále se zlepšoval. Měl štěstí i v tom, že v tenisovém klubu bylo několik stejně starých a stejně zapálených dětí. Přátelské vztahy mezi těmito dětmi se přenesly i na jejich rodiče, kteří spolu trávili čas na tenisových turnajích.

V tomto duchu probíhaly i další dva roky. Panu RnDr. Novákovi už nevadilo, že místo na výlety do přírody jezdí se svým synem na tenisové turnaje. Dokonce se na tyto turnaje těšil stejně, možná i více než jeho syn. Ve svém zaměstnání převedl velkou část svých úkolů na své podřízené, aby mohl sledovat synovy tréninky. Po těchto trénincích si vždy ještě našel čas na konzultace s trenérem, ze kterých si dělal poznámky do svého notebooku. Po večerech přečetl několik tenisových příruček, předplatil si časopis Tenis a do svého počítače zadal internetovou adresu Českého tenisového svazu jako domovskou stránku.

V tomto roce měl syn pana RnDr. Nováka deset let. Absolvoval tedy svou první sezónu v kategorii mladších žáků. V této kategorii se již sestavuje oficiální český žebříček. Syn pana RnDr. Nováka na něm figuruje ve svém ročníku kolem desátého místa. Z tohoto skvělého výsledku mají velkou radost kluboví trenéři, chlapec a největší radost má určitě pan RnDr. Novák sám.

Každý by logicky očekával, že po takto skvělé sezóně stoupne důvěra pana RnDr. Nováka k tréninkovému systému našeho klubu. Nastal ovšem pravý opak. Pan RnDr. Novák již není rekreační tenista, který tenisu nerozumí a proto svěřuje svého syna do rukou odborníků. Pan RnDr. Novák se již stal „tenisovým rodičem“ a tudíž největším odborníkem. Jeho odbornost je nadále podpořena mnohahodinovými konzultacemi s ještě většími odborníky. Tzn. s rodiči stejně starých chlapců, umístěných na českém žebříčku daného ročníku, ještě před jeho synem. Dřívější přátelské vztahy s rodiči ostatních, stejně starých chlapců z našeho klubu, mírně ochladly. Není divu. Vždyť „Žebříčkové umístění těchto rodičů“ je horší, než zmíněné „žebříčkové umístění pana RnDr. Nováka“.

Tréninkový program na další období již připravil pan RnDr. Novák sám. V případě, že ho nedostatečně kvalifikovaní trenéři našeho klubu nebudou ochotni akceptovat, zajistí pan RnDr. Novák pro svého syna privátního trenéra, který jeho požadavky bezezbytku přijme.

Protože v klubu trénují další desítky podobných dětí jako je syn pana RnDr. Nováka a také proto, že jím připravený program je z opravdu odborného hlediska naprosto nevhodný, chlapec z klubu odchází.

Pan RnDr. Novák se tedy stává tenisovým managerem svého syna. Hlavním smyslem jeho života přestává být jeho vysoce odborná práce, pro kterou má špičkovou kvalifikaci. Hlavním smyslem jeho života se stává tenis jeho chlapce. Nikoli však jako hra, ale jako soutěž o body do žebříčku. Míra spokojenosti pana RnDr. Nováka se svým novým smyslem života je přímo úměrná počtu bodů, které „společně se svým synem nahrál“.

Předpokládaný vývoj situace ve vztahu ke sledované osobnosti

Chlapec pod vedením svého osobního trenéra v příští sezóně udrží své vynikající žebříčkové postavení. Pan RnDr. Novák s tím však nebude spokojen, protože automaticky očekával další posun na žebříčku směrem vzhůru.

Ani další osobní trenér tento posun nezajistí. Syn pana RnDr. Nováka v další sezóně sice předběhne pět hráčů, dříve umístěných před ním, ale současně bude předběhnut dalšími sedmi, kteří ještě loni vůbec nic neuměli. Budou následovat další výměny trenérů, další konzultace s „odborníky“ i odborníky. Přímo úměrně s rostoucím nasazením pana RnDr. Nováka, začne nenápadně klesat nasazení chlapcovo.

Tento vývoj bude pokračovat do chlapcova dorosteneckého věku. Chlapci začne čím dál víc podvědomě chybět kolektiv vrstevníků, který mu privátní trenér nebude schopen nahradit. I přes solidní výsledky začne postupně ztrácet motivaci.

Pan RnDr. Novák bude prožívat těžké chvíle. Výsledky jeho syna ho nebudou uspokojovat. Nebude se moci smířit s tím, že jeho syn v patnácti letech nebude patřit mezi světovou nebo alespoň evropskou elitu, nýbrž „pouze“ mezi solidní české dorostence.

Bude na svého syna vyvíjet stále větší tlak. Jeho syn v 17-ti letech znechuceně s tenisem skončí. Pan RnDr. Novák se začne opět naplno věnovat své vysoce odborné práci. Český tenis a potažmo náš klub takto přijde o kvalitního hráče druhé, možná i první české ligy…

Návrh řešení

Myslím si, že panu RnDr. Novákovi není pomoci. Bohužel ani přes téměř dvacetiletou praxi v oboru nejsem schopen navrhnout řešení, které by mohlo pomoci příštím pánům RnDr. Novákům.

Mírně ironický podtext kazuistiky pana Nováka vůbec neznamená, že bych se jemu nebo podobným rodičům vysmíval. Naopak. Ve své praxi se setkávám se stovkami tenisových rodičů. Vždy se snažím s nimi velmi otevřeně o celé problematice diskutovat. Bohužel téměř vždy, když se začnou objevovat „Symptomy pana RnDr. Nováka“, případ skončí podobně, jako případ výše popsaný. Zcela upřímně mě trápí.

92%  –  detí týchto rodičov pociťujú príznaky vyhorenia,

78%  –  končí so športom,

74%  –  pociťuje celoživotnú nechuť k danému športu,

1%    –  dosiahne elitnú výkonnosť v dospelosti.